Během pracovní neschopnosti, vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď (platí to i pro mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, nebo i pro ošetřovné). Během zkušební doby, ale může být pracovní poměr ukončen, po prvních 14 dnech na neschopence. Na nemocenskou může být nárok i po skončení zaměstnání.

Pracovní neschopnost ve výpovědní lhůtě nebo po skončení zaměstnání

Onemocnět můžete kdykoliv. Třeba i ve výpovědní lhůtě, nebo po skončení zaměstnání. Jak je to s neschopenkou a nárokem na nemocenskou ve výpovědní lhůtě? Nebo po skončení zaměstnání? A jakou má vliv pracovní neschopnost na výpověď a výpovědní lhůtu?

Zákaz výpovědi ze zaměstnání během pracovní neschopnosti

Pracovní neschopnost (neschopenka), podobně jako například i mateřská dovolená, rodičovská dovolená nebo třeba ošetřovné, spadá pod ochranou dobu. Pokud jste v pracovní neschopnosti, tak vám zaměstnavatel nemůže dát výpověď ze zaměstnání.

Je zde ale výjimka ve zkušební době

  • Pokud jste ještě ve zkušební době, tak zpravidla nedodáváte výpověď, ale jedná se o ukončení pracovního poměru ve zkušební době
  • Zaměstnavatel může ukončit pracovní poměr kdykoliv ve zkušební době, kromě prvních 14 dní vaší pracovní neschopnosti
  • od 15 dne neschopenky ve zkušební době, může být pracovní poměr ukončen

Další výjimky se týkají specifických důvodů pro výpověď:

  • Výpověď můžete dostat i během neschopenky, pokud se ruší zaměstnavatel nebo jeho část
  • Výpověď můžete dostat i během neschopenky, pokud se zaměstnavatel nebo jeho část přemísťuje
  • Výpověď můžete dostat i během neschopenky, pokud je to například z důvodu hrubého porušení povinností zaměstnance

Tyto omezení (zákaz výpovědi během neschopenky), se týkají zaměstnavatele. Jako zaměstnanec, můžete dát výpověď kdykoliv (i během pracovní neschopnosti). Omezení se také nevztahuje na případy, kdy je pracovní poměr ukončen dohodou.

A neschopenka také nemá žádný vliv, na ukončení pracovního poměru na dobu určitou (ten končí k datu, které bylo dohodnuto, nebo po uplynutí sjednané doba, bez ohledu na vaši pracovní neschopnost).

Pracovní neschopnost ve výpovědní době

Výpověď ze zaměstnání, ale můžete dostat v době, kdy jste zdraví, a pracovní neschopnost začne až během výpovědní doby.

V taktovém případě bude záležet na tom, zda by nemocenská (neschopenka) skončila ještě před koncem výpovědní doby, nebo ne.

Pokud by měla neschopenka skončit ještě před koncem výpovědní doby, pak tato pracovní neschopnost nemá žádný dopad. Výpovědní doba se neprodlužuje.

Něco jiného je situace, kdy by měla výpovědní doba skončit v průběhu vaší pracovní neschopnosti. V takovém případě by se měla výpovědní doba „zastavit“ (přerušit). Po dobu pracovní neschopnosti by nepokračovala. Výpovědní doba by pokračovala až po skončení neschopenky.

Máte ale možnost zaměstnavateli sdělit, že na prodloužení výpovědi netrváte, a pak by pracovní poměr mohl skončit i během neschopenky.

Viz zákon číslo 262/2006 Sb. (zákoník práce), paragraf 53, odstavec 2:

(2) Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

Výše uvedené přerušení (prodloužení) výpovědní doby, se ale týká jen výpovědi ze strany zaměstnavatele. Pokud dá výpověď zaměstnanec, tak se výpovědní doba neprodlužuje.

Nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání

Pokud je pracovní neschopnost zahájena ještě v průběhu zaměstnání, pak může pokračovat i po skončení zaměstnání.

Pokud onemocníte až po skončení zaměstnání, tak bude záležet na tom, kdy je neschopenka zahájena. Pokud je to do 7 dní od skončení zaměstnání, tak je nárok na „placenou“ neschopenku. Pokud onemocníte až po uplynutí 7 dní od skončení zaměstnání, tak už není nárok na „placenou“ neschopenku.

Během pracovní neschopnosti dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele za nemoc (prvních 14 dní) nebo nemocenské dávky od státu (od 15 dne). U každé „nemocenské“, je to po skončení zaměstnání trochu jinak.

Nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele po skončení zaměstnání

Během prvních 14 dní na neschopence, vám zaměstnavatel platí náhradu mzdy za nemoc. Ta je ve výši 60% (z průměrného redukovaného hrubého hodinového výdělku). Zaměstnavatel vám náhradu mzdy platí, jen za zameškané hodiny.

Pokud onemocníte až po skončení zaměstnání, tak za prvních 14 dní na neschopence nic nedostanete. Po skončení zaměstnání, vám už zaměstnavatel nemusí platit náhradu mzdy za nemoc.

Nárok na nemocenské dávky po skončení zaměstnání

Nemocenské dávky (od 15 dne na neschopence), jsou vypláceny i po skončení zaměstnání. Pokud je neschopenka zahájena ještě během pracovního poměru, nebo do 7 dní od jeho skončení (ochranná doba pro nemocenskou), tak máte nárok na nemocenské dávky.

Kdo platí zdravotní a sociální pojištění během neschopenky

Pokud jste v pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání, tak už za vás sociální a zdravotní pojištění neplatí zaměstnavatel.

Během pracovní neschopnosti po skončení pracovního poměru (pokud máte nárok na nemocenskou), za vás zdravotní pojištění platí stát. Je ale nutné to nahlásit své zdravotní pojišťovně, že jste v pracovní neschopnosti, i po skončení zaměstnání.

Sociální pojištění, za vás ani během neschopenky po skončení zaměstnání, neplatí nikdo. Doba v pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání (pokud máte nárok na nemocenské dávky), se ale počítá jako náhradní doba důchodového pojištění.