Kalkulačka: Výpočet nemocenské 2024 – kolik dostanu během pracovní neschopnosti?

Velká většina zaměstnanců, má při neschopence nárok na nemocenskou. Prvních 14 dní platí neschopenku zaměstnavatel. Poté je nárok na nemocenské dávky od státu. Na nemocenskou může být nárok až 1 rok (až 380 dní – neplatí to ale vždy, viz dále).

V následující kalkulačce, si můžete spočítat, kolik dostanete během pracovní neschopnosti v roce 2024 (od zaměstnavatele nebo od státu). A podíváme si na to, jaké musí být splněny podmínky, aby byl nárok na placenou neschopenku.

Kalkulačka – výpočet nemocenské v roce 2024 (od zaměstnavatele i od státu)

Prvních 14 dní, platí nemocenskou zaměstnavatel (náhrada mzdy za nemoc). Výpočet nemocenské od zaměstnavatele, se provádí z průměrného výdělku, za poslední kalendářní čtvrtletí (pro zjednodušení, se dá použít i průměrná hrubá mzda za poslední 3 měsíce – případný rozdíl nebude příliš velký).

Od 15 dne neschopenky, je nárok na nemocenské dávky od státu. Nemocenské dávky se postupně zvyšují (od 15 dne je to 60%, od 31 dne je to 66% a od 61 dne je to 72%). Pro výpočet nemocenských dávek, se používá vyměřovací základ (obvykle posledních 12 měsíců – pro zjednodušení se dá opět použít průměrná hrubá mzda).

Kalkulačka nemocenská 2024

Měsíční hrubá mzda
(průměr za posledních 12 měsíců)

Měsíční hrubá mzda
(průměr za předchozí čtvrtletí)

Výpočet

U nemocenských dávek se v naší kalkulačce používá zjednodušený výpočet. Ten vychází pouze z průměrné měsíční hrubé mzdy za posledních 12 měsíců. Pokud celkový příjem za posledních 12 měsíců byl jiný, může být skutečně vyplacená nemocenská odlišná.

U náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti je v naší kalkulačce použitý zjednodušený výpočet. Skutečná výše náhrady mzdy se odvíjí od průměrného hrubého měsíčního výdělku, za předchozí kalendářní čtvrtletí a od počtu pracovních hodin, za které náleží náhrada mzdy při pracovní neschopnosti.

Další kalkulačky 2024:

Kolik dostanu za neschopenku – náhrada mzdy za nemoc (nemocenská od zaměstnavatele)

Prvních 14 dní, platí neschopenku zaměstnavatel. Na nemocenskou je nárok hned od prvního dne neschopenky.

Dříve byly první 3 dny neplacené, ale to už nějakou dobu neplatí (i když se v poslední době objevují nápady, že by se neplacená neschopenka zase obnovila). Na nemocenskou je nárok i při karanténě.

Na nemocenskou od zaměstnavatele, mají nárok všichni zaměstnanci, hned od prvního dne v novém zaměstnání. Nárok může být i u dohody DPP a DPČ (pokud je u dohody placeno nemocenské pojištění).

Na nemocenskou od zaměstnavatele, je ale nárok jen během zaměstnání. Pokud by byl pracovní poměr ukončen během prvních 14 dnů neschopenky, pak zaměstnavatel přestane platit nemocenskou.

To samé platí i pro případ, kdy neschopenka začne až po skončení zaměstnání – pak není prvních 14 dní nárok na nemocenskou.

Prvních 14 dní, nedostávají nemocenskou ani podnikatelé (OSVČ) – u nich je nárok až na nemocenské dávky od 15 dne.

Výpočet nemocenské od zaměstnavatele (prvních 14 dní)

Nemocenská od zaměstnavatele, je 60% z průměrného hrubého výdělku. Průměrný výdělek, je něco jiného než průměrná výplata. Postup pro výpočet průměrného výdělku, je uveden v zákoníku práce (viz paragraf 351 až 362).

Pokud není možné použít průměrný výdělek (například krátká doba v novém zaměstnání), tak se pro výpočet nemocenské použije pravděpodobný výdělek.

Zaměstnavatel platí nemocenskou (náhradu mzdy za nemoc), jen za pracovní dny – resp. je nárok na náhradu mzdy za zameškané hodiny. U běžné pracovní doby 40 hodin/týdně, je během prvních 14 dní nárok na náhradu mzdy za 80 hodin.

Kolik dostanu za neschopenku – nemocenské dávky od 15 dne (nemocenská od státu)

U delší neschopenky, je od 15 dne nárok na nemocenské dávky. Na tuto nemocenskou od státu, je nárok i po skončení zaměstnání. Nemocenské dávky, jsou placeny za všechny kalendářní dny (včetně víkendu nebo i za státní svátek).

Na nemocenské dávky, mohou mít nárok i podnikatelé (pokud si alespoň 3 měsíce platí nemocenské pojištění).

Nemocenské dávky od státu, se také postupně zvyšují:

od 15 do 30 dne je nárok na 60% z vyměřovacího základu
od 31 do 60 dne, je nárok na 66% z vyměřovacího základu
od 61 dne a dále, je nárok na 72% z vyměřovacího základu

Výpočet nemocenské od státu, se provádí z vyměřovacího základu (tj. z hrubé mzdy v posledním zaměstnání). Pro výpočet se obvykle použije posledních 12 měsíců, před začátkem neschopenky.

Může to ale být i jiné období – například po nástupu do nového zaměstnání, nebo při výpočtu nemocenské po skončení rodičovské dovolené apod.

Nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání

Na nemocenské dávky (od 15 dne), je nárok i po skončení zaměstnání. Pokud neschopenka začne ještě během pracovního poměru, pak ničemu nevadí, když dojde k ukončení zaměstnání. Neschopenka může pokračovat dále, a nadále je nárok i na nemocenskou.

Podobně je nárok na placenou neschopenku, i když pracovní neschopnost začne až po skončení zaměstnání. Musí to ale být nejpozději do 7 dní, od ukončení pracovního poměru.

Nárok na nemocenskou u pracujícího důchodce

Na placenou neschopenku, může mít nárok i důchodce, který si přivydělává během důchodu. Pro důchodce, ale platí mírně odlišné podmínky.

Pracující důchodce, má nárok na nemocenskou jen během zaměstnání. Po skončení zaměstnání, automaticky zaniká i nárok na nemocenskou (přednost má starobní důchod).

Pracující důchodce, má také nárok na nemocenskou jen po dobu 70 dní. Celkem má tedy nárok na 84 dní placené neschopenky (14 dní od zaměstnavatele + 70 dní od státu). Do těchto 70 dní, se ale započítávají všechny neschopenky, během jednoho roku.

Při opakované pracovní neschopnosti tedy může nastat situace, kdy už důchodce nemá nárok na nemocenskou. Na další placenou neschopenku, je pak nárok až v dalším kalendářním roce (od ledna).

Jak dlouho je nárok na nemocenskou – kdy končí neschopenka?

Maximální doba, po kterou může být nárok na nemocenské dávky od státu, je až 380 dní od začátku neschopenky. Tedy cca 1 rok.

Tato maximální doba, ale může být i prodloužena. A to až o dalších 350 dní. O prodloužení se musí požádat (neprodlužuje se automaticky). Na prodloužení je také nárok, jen v některých případech (záleží na posouzení konkrétního zdravotního stavu)

Současně ale platí, že v některých případech se neschopenka ukončuje už po 180 dnech (platí to pro případy, kdy je zdravotní stav stabilizovaný, a bylo by možné vykonávat nějakou jinou pracovní činnost, než byla ta původní, u které byla vystavena neschopenka).

Neomezené vycházky během neschopenky a kontrola?

Během pracovní neschopnosti, je nutné dodržovat řadu omezení. Dočasně práce neschopná osoba, se musí řídit pokyny lékaře. A je nutné dodržovat i dobu povolených vycházek.

Na vycházky během neschopenky není nějaký „automatický“ nárok. Rozhoduje o nich lékař, na základě konkrétního zdravotního stavu.

Maximální doba vycházek, je 6 hodin denně. Vycházky mohou být povoleny jen v době od 7:00 do 19:00 (vycházky je možné rozdělit třeba na dvě části, část dopoledne a část odpoledne, apod.).

Neomezené vycházky, může lékař povolit je ve výjimečných případech (například u některých psychiatrických onemocnění, nebo při některých závažných zdravotních problémech (onkologická léčba, apod.)).

Mimo dobu vycházek, je nutné být doma. Během neschopenky, může téměř kdykoliv přijít kontrola. Prvních 14 dní to může být i kontrola od zaměstnavatele. Pro kontrolu neplatí žádné přesné omezení. Teoreticky může přijít i o víkendu, pozdě večer nebo brzo dáno.