Výpověď během neschopenky – kdy je nárok na nemocenskou po skončení práce a kdo ji platí?

Během neschopenky, platí určitá omezení, pro možnost výpovědi ze zaměstnání. Zaměstnanec sice může ukončit pracovní poměr kdykoliv (i během neschopenky), pro zaměstnavatele platí ale omezení (zákaz výpovědi, kromě několika málo výjimek).

I když dojde k ukončení pracovního poměru, nemusí to ale znamenat konec nároku na nemocenské dávky. Na výplatu nemocenské, je obvykle nárok i po skončení pracovního poměru (výjimkou může být náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele).

Po skončení neschopenky (i dlouhodobé), je obvykle nárok na podporu v nezaměstnanosti. Zdravotní pojištění platí stát. Neschopenka po skončení zaměstnání, se započítá pro důchod (náhradní doba důchodového pojištění).

Kdy je možné ukončení pracovního poměru i během neschopenky?

Pracovní poměr, může být ukončen několika různými způsoby. Může to být výpověď od zaměstnance nebo výpověď od zaměstnavatele. Může se jedna o ukončení pracovního poměru na dobu určitou. Nebo o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Případně může být zaměstnání ukončeno dohodou. Pro jednotlivé případy, mohou platit odlišné podmínky.

1) Výpověď od zaměstnance během neschopenky

Zaměstnanec může dát výpověď i během své neschopenky. Stačí výpověď doručit zaměstnavateli (výpověď musí být písmenná, ústní výpověď nestačí). Platí zde běžné podmínky – výpovědní doba 2 měsíce, která začíná až od začátku následujícího kalendářního měsíce, po doručení výpovědi

2) Výpověď od zaměstnavatele během neschopenky

Pro možnost výpovědi od zaměstnavatele během pracovní neschopnosti, platí řada omezení:

Není možná běžná výpověď pro nadbytečnost, z organizačních důvodů, kvůli snižování stavů nebo ručení pracovního místa (takou výpověď můžete dostat až po skončení neschopenky)
Je možná výpověď z důvodu rušení firmy nebo její části, z důvodu stěhování firmy nebo její části nebo z důvodu nějakého hrubého porušení pracovně právních předpisů

Současně platí i omezení pro situace, kdy neschopenka začne až ve výpovědní době:

Pokud má neschopenka skončit až po uplynutí výpovědní doby, pak se výpovědní doba prodlužuje
Během neschopenky se výpovědní doba „přeruší“, a pokračuje až po skončení neschopenky
Zaměstnanec má ale možnost říci, že na prodloužení výpovědí doby netrvá

3) Ukončení pracovního poměru dohodou během neschopenky

V době pracovní neschopnosti (stejně jako kdykoliv jindy), může být pracovní poměr ukončen dohodou. U dohody je možné ukončení zaměstnání „ihned“ – k datu, na kterém se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou. Neschopenka, nehraje u dohody žádnou roli. Pokud se na tom dohodnete, pak zaměstnání končí „ihned“ (nebo k datu, na kterém se domluvíte) i během neschopenky.

4) Konec pracovního poměru na dobu určitou a neschopenka

Pracovní poměr na dobu určitou, končí po uplynutí dohodnuté doby (například po jednom roce) nebo k dohodnutému datu (například 31. prosince). Na tom nic nemění ani neschopenka.

5) Ukončení pracovního poměru ve zkušební době během neschopenky

Pracovní poměr ve zkušební době, může být ukončen téměř kdykoliv a bez uvedení důvodu. Je zde pouze omezení pro zaměstnavatele, který nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době, během prvních 14 dní neschopenky.

Zaměstnanec, ale může ukončit pracovní poměr ve zkušební době, i během neschopenky kdykoliv. Stačí jen zaměstnavateli doručit písmenné oznámení, a pracovní poměr končí.

Nárok na nemocenskou po skončení zaměstnání

Na nemocenské dávky, může být nárok i po skončení pracovního poměru. Na nemocenskou je nárok, pokud neschopenka začne během zaměstnání, nebo nejpozději do 7 kalendářních dní, od skončení pracovního poměru (těchto 7 dní je ochranná doba, pro nárok na nemocenskou).

To, jestli byl pracovní poměr ukončen výpovědí, dohodou, ve zkušební době či jinou formou, nemá žádný vliv pro nárok na nemocenskou.

Pozor ale na to, že během neschopenky, dostáváte dvě různé nemocenské „dávky“. A ty mají odlišné podmínky (viz dále).

Po skončení zaměstnání (během neschopenky s nárokem na nemocenské dávky), platí zdravotní pojištění stát. Tato doba, se započítá i do „odpracovaných“ roků, pro nárok na důchod (náhradní doba důchodového pojištění).

Kdo platí nemocenskou po skončení pracovního poměru

Prvních 14 dní, platí nemocenskou zaměstnavatel (firma). Od 15 dne, platí nemocenskou stát (ČSSZ).

1) Náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele (prvních 14 dní)

Náhradu mzdy za nemoc, platí firma, jen v době, kdy jste jejím zaměstnancem. Při ukončení pracovního poměru na dobu určitou, nebo pokud neschopenka začíná až po skončení zaměstnání, tedy nemusí být nárok na tuto nemocenskou. V takovém případě, je nárok až na nemocenské dávky od 15 dne.

Ve většině případů, je zde ale nějaké omezení, takže pracovní poměr nemůže skončit během prvních 2 týdnů neschopenky (ve zkušební době, při výpovědi od zaměstnavatele).

2) Nemocenské dávky od státu (od 15 dne do 380 dne)

Po prvních dvou týdnech, už neplatí nemocenskou firma, ale stát. Na nemocenské dávky, je nárok od 15 dne neschopenky. A to, i když už došlo k ukončení pracovního poměru. Důležité je pouze to, aby neschopenka začala ještě během zaměstnání, nebo nejpozději do 7 kalendářních dní od skončení pracovního poměru.

Na nemocenské dávky, může být nárok až 380 dní od začátku neschopenky. Po vyčerpání této základní podpůrčí doby, je možné požádat o prodloužení (až o 350 dní).

Někdy ale může být neschopenka ukončena i dříve. Rozhoduje o tom lékař. Pokud je po 180 dnech zdravotní stav stabilizovaný, a bylo by možné vykonávat nějakou jinou práci, pak může dojít k ukončení neschopenky (a tím i ukončení nároku na nemocenskou).

Podpora v nezaměstnanosti po skončení neschopenky

Po skončení neschopenky, už dále neplatí zdravotní pojištění stát. I z toho důvodu, je dobré jít na Úřad práce (do 3 pracovních dní).

Po skončení neschopenky, může být nárok na podporu v nezaměstnanosti. A to buď podle standardních podmínek (výpočet na základě průměrného výdělku v posledním zaměstnání) nebo podle speciálních podmínek (výpočet z průměrné mzdy v ČR – minimální podpora).