Neschopenka u pracujícího důchodce – kdy je nárok na nemocenskou a kolik dostanu?
Pokud zaměstnanec onemocní, nebo pokud se mu stane nějaký úraz, pak má obvykle nárok na placenou neschopenku. Prvních 14 dní platí nemocenskou zaměstnavatel. A následně, od 15 dne může být nárok i na nemocenské dávky od státu.
Na placenou neschopenku, může mít nárok i pracující důchodce, který ještě chodí do zaměstnání, nebo si přivydělává na nějaké brigádě. Pro důchodce, ale platí odlišné podmínky.
Na placenou neschopenku je nárok jen během zaměstnání (po skončení zaměstnání už není nárok na nemocenskou). Ostatně, podobně pracující důchodce, nemá ani nárok na podporu v nezaměstnanosti.
A také je nárok jen na mnohem kratší dobu, po kterou může být placena nemocenská (maximálně 70 dní, resp. maximálně 84 dní, včetně prvních 14 dní od zaměstnavatele).
Kdy má pracující důchodce nárok na nemocenskou?
Aby měl důchodce nárok na placenou neschopenku, tak musí pracovat v nějakém zaměstnání, kde za něj zaměstnavatel platí odvody na nemocenské pojištění.
Důchodce tedy musí mít pracovní poměr (nebo případně služební poměr). Nebo pokud by to byla jenom nějaká brigáda, pak musí mít dostatečně vysoký příjem:
- U dohody o provedení práce, může být nárok na nemocenskou, pokud je měsíční příjem nad 10 000 Kč (hrubá měsíční mzda)
- U dohody o pracovní činnosti, může být nárok na nemocenskou, pokud je příjem od 4 000 Kč (hrubá měsíční mzda)
Důchodce má nárok na nemocenskou jen během zaměstnání
Pro důchodce platí i omezený nárok na nemocenskou. Na nemocenské dávky, může být nárok jenom během zaměstnání. Po skončení pracovního poměru (nebo po skončení brigády na dohodu DPP či DPČ), už není nárok na pokračování výplaty nemocenské.
U běžných zaměstnanců, je nárok na výplatu nemocenské, i po skončení zaměstnání (až 380 dní, od začátku neschopenky).
Na nemocenskou je dokonce nárok i v případě, že neschopenka začne až po skončení zaměstnání. Na nemocenské dávky, je nárok při zahájení neschopenky do 7 dní od skončení pracovního poměru (ochranná doba).
Pro důchodce to ale neplatí. Důchodce má nárok na nemocenskou jen během zaměstnání. Jakmile skončí pracovní poměr, tak automaticky končí i neschopenka (resp. dojde k ukončení výplaty nemocenských dávek).
Pokud by důchodce onemocněl až po skončení zaměstnání, tak nemá nárok na placenou neschopenku vůbec. Pro důchodce není žádná ochranná lhůta po skončeném zaměstnání.
Důchodce má nárok na nemocenskou jenom 70 dní (resp. 84 dní celkem)
Pro pracující důchodce, platí i další omezení nároku na nemocenské dávky. Maximální podpůrčí doba (doba, po kterou je nárok na výplatu nemocenské), je u důchodce jenom 70 dní.
Vzhledem k tomu, že prvních 14 dní neschopenky platí nemocenskou zaměstnavatel (náhrada mzdy za nemoc), tak má důchodce nárok na placenou neschopenku maximálně po dobu 84 dní, od začátku pracovní neschopnosti.
Má to ale i další omezení. Těchto 70 dní, se vztahuje na všechny pracovní neschopnosti, během jednoho roku. Pokud bude uvedených 70 dní, vyčerpáno během první neschopenky, tak při druhé neschopence (během jednoho kalendářního roku), už není nárok na nemocenské dávky.
Na další nemocenskou, bude nárok až v příštím roce. Limit 70 dní, se „resetuje“ na začátku kalendářního roku – tedy od 1. ledna.
Kolik je nemocenská pro důchodce – výpočet neschopenky
Výpočet neschopenky u pracujícího důchodce, bude ale stejný, jako u ostatních zaměstnanců (pokud pomineme rozdíl, že důchodce má na nemocenskou nárok, jen 2,5 měsíce).
Během neschopenky, je nárok na dvě různé „nemocenské dávky“:
- Náhrada mzdy za nemoc – prvních 14 dní platí nemocenskou zaměstnavatel, náhrada mzdy se vypočítá z průměrného výdělku (hrubá mzda v předchozím kalendářním čtvrtletí), a je nárok na 60% – platí se za neodpracované hodiny
- Nemocenské dávky – od 15 dne platí nemocenskou stát (ČSSZ), nemocenské dávky se vypočítají z vyměřovacího základu (hrubá mzda za posledních 12 měsíců), a je nárok na 60% – 72% – platí se za všechny kalendářní dny
Pro výpočet nemocenské u pracujícího důchodce (nebo jakéhokoliv jiného zaměstnance), můžete použít tuto kalkulačku pro výpočet nemocenské v roce 2024.
Nárok na nemocenskou během invalidního důchodu
U invalidních důchodců, závisí nárok na nemocenskou na tom, o jaký stupeň invalidního důchodu se jedná:
- Invalidní důchod pro I. a II. stupeň – pro nárok na nemocenskou platí stejné podmínky, jako pro všechny ostatní zaměstnance
- Invalidní důchod pro III. stupeň – pro nárok na nemocenskou platí stejné podmínky, jako pro pracujícího starobního důchodce
- Invalidní důchod pro IV. stupeň – na nemocenskou není nárok nikdy
Nárok na nemocenskou u důchodce, který podniká jako OSVČ
V předchozích odstavcích, jsme popisovali případy, kdy může mít na nemocenskou nárok pracující důchodce (v pracovním poměru, nebo případně i u brigády na dohodu).
Pokud by si důchodce během důchodu přivydělával jako podnikatel (OSVČ), pak může mít také nárok na placenou neschopenku. Omezení ale budou podobná.
Aby měl podnikatel (živnostník) nárok na nemocenskou, tak si musí platit nemocenské pojištění. Pro OSVČ je placení nemocenského pojištění dobrovolné. Minimální částka je v roce 2024 stanovena na 216 Kč měsíčně. Platí to i pro důchodce.
Pokud si podnikatel platí nemocenské pojištění alespoň 3 měsíce, pak má nárok na nemocenskou od 15 dne (prvních 14 dní nedostane nic). Podnikatel – důchodce, by tedy mohl mít nárok na nemocenské dávky od 15 dne, maximálně po dobu 70 dní.
A opět je zde omezení, že na nemocenskou je nárok jenom v době, kdy je podnikatel účasten nemocenského pojištění. Po ukončení (přerušení) podnikání, by zanikl nárok na nemocenskou.
